Kvůli dětem upravily k lepšímu svůj jídelníček dvě třetiny rodičů
České domácnosti žijí zdravěji, pokud mají děti. Vyplynulo to z průzkumu Nadace Kooperativa, který provedla agentura Perfect Crowd. Šetření s názvem Kde se rodí zdraví je součástí dlouhodobého projektu Česká rodina žije, který se zaměřuje na zkoumání života současných českých rodin. Přes sedmdesát procent rodin se po narození dítěte začalo lépe stravovat, celých šedesát procent omezilo pití alkoholu.
Průzkum Kde se rodí zdraví, který je součástí dlouhodobého projektu Česká rodina žije, odhalil mnoho problematických míst, které se týkají stravovacích návyků, pohybových aktivit nebo krizových situací, kterých se lidé nejvíce obávají.
"Rádi bychom, aby se o těchto faktech dozvědělo co nejvíce lidí a nastartovala se diskuze, jak tuto situaci zlepšit," říká Petra Vaňoučková, ředitelka Nadace Kooperativa. Ta za projektem stojí. Nadace zároveň věnuje milion korun na rozvoj projektů, které se zlepšením kvality života českých rodin zabývají. Organizace se mohou přihlásit do grantového řízení, které hledá projekty, jež pomohou rodiny rozhýbat - přivést ke sportu.
"Zjistili jsme například, že téměř u jedné třetiny lidí není zvykem pravidelně snídat. Zelenina či ovoce se konzumuje denně pouze ve 44 procentech domácností," popisuje Petra Vaňoučková. Podle ní je typickým rysem českých strávníků přejídání (84 procent rodin) a dojídaní zbytků.
K jídlu od oběda se denně vrátí jedna pětina členů domácnosti. Z průzkumu také vyplynulo, že tátové se přejídají více než mámy a mladší generace více než senioři. Průzkum provedla pro Kooperativu agentura Perfect Crowd na vzorku 700 respondentů. Lidé z nadace kromě toho dlouhodobě sledují šest domácností z Česka.
Když se narodí dítě
Narození potomka s rodiči pořádně zamává. A to i v pozitivním slova smyslu. "Zjistili jsme, že 71 procent z nich se začalo lépe stravovat, celých 60 procent pak omezilo pití alkoholických nápojů, rodiny tráví více času v přírodě. A přestože tyto páry musely zpravidla omezit společenský život, jejich ratolesti je na druhou stranu přibližují jejich blízkým," představuje nejzajímavější fakta z průzkumu Petr Hartoš, analytik pojišťovny Kooperativa.
A ono je to vlastně logické. Rodiče se snaží dopřát svým potomkům to nejlepší, tím pádem tak revidují své návyky. Nejmarkantnější je to u stravování, kde například díky dítěti upravily svůj jídelníček dvě třetiny rodičů. "Po narození syna jsem se přistihla, že daleko pečlivěji dbám na to, abych jedla pravidelně a zdravě, už jen proto, abych vydržela celodenní péči s omezeným spánkem a syna z kojení co nejméně bolelo bříško," vypráví Jana, maminka osmiměsíčního Matouše. A má velkou šanci, že jí návyk vydrží. Svůj rodinný jídelníček s manželem přizpůsobili zdravým příkrmům pro dítě.
A podobná situace je v rodinách i u konzumace alkoholu. To, že péče o dítě výrazně omezila jeho spotřebu v 60 procentech českých domácností, může mít podle socioložky Jiřiny Šiklové víc příčin: "Předsevzetí společně se snahou jít příkladem hrají roli. Nesmíme však zapomínat, že 85 procent rodičů po narození dítěte nějakým způsobem omezilo společenský život. A to v českém kontextu znamená často i alkohol." Dalším pozitivním zjištěním z průzkumu je fakt, že téměř polovina rodičů je přesvědčena, že narození dítěte neovlivnilo negativně jejich profesní vývoj.
Sportují rodiče? Bude sportovat i potomek
Dalo by se říci, že dítě má na pohyb venku podobný vliv jako pes. S tím je třeba také denně chodit na procházky. A tak nejen miminka v kočárku, ale i větší děti přinutí rodiče trávit víc času na čerstvém vzduchu, 78 procent respondentů uvedlo, že podnikají výlety a začali chodit více na procházky.
To ostatně potvrzují i manželé Jana s Matějem z Prahy, kteří si zvykli i s kočárkem na pravidelné běhání. Potomek se veze, je spokojený a rodiče dělají něco pro své zdraví. A větší aktivitu venku potvrzují i prarodiče, když hlídají své vnuky. Děti tedy rozpohybují i babičky a dědečky, kteří by jinak seděli doma u televize. Což je i další pozitivní vyznění průzkumu, děti posilují sociální vazby mezi blízkými. Pro 60 procent respondentů znamenalo narození dítěte častější kontakt s širší rodinou.
Ačkoliv rodič zpravidla neovlivní výběr konkrétního sportu, láska k pohybu se dědí z generace na generaci. Pro mladé je totiž aktivita rodičů zásadní, což potvrzuje i Jiřina Šiklová. "To, jak se v rodinách tráví volný čas, do značné míry závisí na takzvaném kulturním a sociálním kapitálu. Tam, kde se více čte, učí cizím jazykům nebo chodí do divadla, se děti vedou i k pohybu. Rozdíl v podpoře sportu mezi aktivní a pasivní rodinou činí až 20 procent," říká Šiklová.
Tradičními rodinnými aktivitami jsou podle 26 procent respondentů kratší procházky, o čtyři procenta méně uvedlo cyklistiku. Podle Petra Hartoše jsou české děti ve výběru sportovní aktivity až překvapivě samostatné.
Tři čtvrtiny z nich si samy určí, kterým sportem se chtějí zabývat. A důležitou roli hraje i kolektiv. Více než pětinu mladých přivedli ke sportování kamarádi. Na internetových stránkách ceskarodinazije.cz najdou zájemci postupně všechny výsledky průzkumů.
"Zároveň očekáváme, že se nám ozvou zájemci, kteří nám představí projekty na zlepšení života českých rodin. Tyto projekty jsme se rozhodli podpořit částkou milion korun. Nejlepší projekty vybereme v rámci grantového řízení," doplňuje ředitelka Nadace Petra Vaňoučková.
