Přístup k informacím prostřednictvím technologií a internetu nebyl nikdy snazší. Nesporné výhody s sebou ale přinášejí i rizika a s nimi nezbytnost zvyšování digitální a mediální gramotnosti. Na celou škálu souvisejících výzev upozornila Akademie digitálního vzdělávání, kterou uspořádalo O2 spolu s projektem E-Bezpečí Univerzity Palackého.

Podle studie Nielsen Admosphere z roku 2017 téměř šedesát procent dětí ve věku od 6 do 14 let vlastní chytrý telefon. Odráží se ale tento fakt nějakým způsobem ve výuce na základních a středních školách? Na setkání, které koncem roku 2017 uspořádala společnost O2 a projekt E-Bezpečí Univerzity Palackého, zaznělo od Janka Wagnera z Jednoty českých informatiků, že chybí systematický přístup: „Situace není příliš dobrá i vzhledem k tomu, že nemáme žádná tvrdá data o tom, jak výuku ve školách proměnil třeba projekt Tablety do škol nebo nákup interaktivních tabulí. Strategie digitálního vzdělávání MŠMT do roku 2020 není špatná, ale nikdo ji pořádně nerealizuje."

Technologie přátelské učitelům

Absence jasné koncepce se promítá i v práci učitelů. Bez ohledu na existující strategii se jim příliš nedaří do výuky moderní technologie přidávat. „Jsem spíše skeptik, jde-li o integraci technologií do škol. Většina učitelů se k nim staví spíše odmítavě. Není se čemu divit, pedagogové jsou vesměs zástupci generace X a průměrný učitel má 46 let," vysvětluje René Szotkowski z Univerzity Palackého a projektu E-Bezpečí. Inspiraci k jejich motivaci ke změně vidí ředitel olomoucké SCIO Školy Michal Vodička v práci s dětmi: „Domnívám se, že učitele přijmou technologie ve chvíli, kdy v jejich užívání uvidí smysl." Podle něj by pedagogům pomohlo, kdyby jim problematiku vysvětlil někdo, koho uznávají také jako praktika v práci s dětmi, ne pouze jako technologického odborníka. Mohli by pak využívat praktických funkcí, které má i průměrný smartphone. Podle Pavla Pešata z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně takový telefon „zvládne změřit základní fyzikální veličiny nebo určit geolokaci a je na škodu, že toho nevyužíváme." Jedna z překážek, proč nemohou děti ve škole používat vlastní telefony, spočívá i ve stávající legislativě. Děti totiž mohou ve školách používat pouze přístroje, které prošly revizí, a zároveň jen zařízení s maximálně 24 volty. Kdyby tedy chtěla škola používat například smartphony dětí jako učební pomůcku, musela by přijmout finanční zodpovědnost za jejich případné poškození.

Klíčová role rodiny

Jako ostatně v řadě jiných situací, i v případě využívání digitálních technologií hrají nejdůležitější roli rodiče a jejich přístup. Jak dlouho dítě nechat u počítače? Kdy mu pořídit tablet či smartphone? V jakém věku může dítě bez omezení používat internet?  Jednoznačná odpověď neexistuje. Kamil Kopecký z projektu E-Bezpečí upozorňuje, že část rodičů prostřednictvím tabletů, her a aplikací supluje chůvu: „Některé aktivity tablet nenahradí. Digitální pexeso děti naučí pravidla hry a ovládání, ale zvládání konfliktu či úklid je dokáže naučit až hra v reálném prostředí."

Problematická pro rodiče bývá také kontrola obsahu, který děti sledují. „Z výzkumu vychází, že rodiče mají tendenci internetovou bezpečnost podceňovat. Přitom právě nedodržování prevence na internetu může mít pro děti nedozírné následky. Naší ambicí je to změnit a zvýšit povědomí o digitálním bezpečí u rodičů i dětí," řekla Marie Mališková, manažerka společenské odpovědnosti O2.

Bohužel neexistují žádné výhledové studie ani odhady, jak ovlivní používání smartphonů a tabletů dnešní generaci dětí do budoucna. „Před 15 lety jsme varovali, že tehdejší děti budou mít problém kvůli tomu, že jsou zvyklé komunikovat pouze prostřednictvím SMS zpráv a bude to tedy mít negativní vliv na jejich jazyk a kreativitu. To byla mylná úvaha, podobně by to mohlo být i s dnešními technologiemi," uvedl Janek Wagner. Společným cílem firmy O2 a projektu E-Bezpečí je, aby případný negativní dopad technologií na děti byl eliminován.

O Akademii digitálního vzdělávání

Akademie je jednou ze společných aktivit O2 a projektu E-Bezpečí, který realizuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. O2 působí jako generální partner projektu E-Bezpečí. Cílem spolupráce je prevence, edukace a výzkum zaměřený na děti i dospělé uživatele internetu. Mezi klíčová témata projektu patří snižování dopadů rizikových forem komunikace na děti (kyberšikana, kybergrooming, sexting, hoax, spam, fake news a další fenomény) a jejich vzdělávání v digitálních technologiích.  

Základní pilíře spolupráce O2 a E-Bezpečí:

• Vzdělávání dětí v oblasti bezpečného chování na internetu a snižování dopadů rizikových forem online komunikace na děti
• Vzdělávání dětí v oblasti digitálních technologií a šíření pozitivních forem trávení času s technologiemi
• Výchova a vzdělávání dětí pro budoucnost - se zaměřením na Průmysl 4.0 a 5.0 (digitální technologie, robotizace, VR, 3D tisk apod.)
• Výzkum zaměřený na rizikové chování vonline prostředí - např. kyberšikanu cílenou na děti a učitele, rizikové seznamování vonline prostředí, sexting, rizika spojená sonline hrami apod.
• Intervence - řešení konkrétních případů rizikové komunikace vonline prostředí, a to ve spolupráci sPolicií ČR a dalšími subjekty. O2 aktivně podporuje Linku bezpečí a online poradnu E-Bezpečí.
• Tvorba strategických dokumentů - příprava metodických pokynů a plánů řešení rizikových fenoménů

Alena Líškay Králíková, Byznys pro společnost